polské bodáky 1919 - 1939

Polské bodáky z let 1918-1939 jsou ve sbírkách českých sběratelů zastoupeny poměrně málo. Taktéž domácí literatura se těmito bodáky zabývá velice okrajově. Přitom právě tyto bajonety jsou zajímavé – jednak velice pestrou řadou modelů, tak i svojí historií a zpracováním.

Po I.sv.válce se nově vzniklý polský stát potýkal s pestrou škálou zděděné výzbroje, proto se po roce 1918 vyskytovaly ve výzbroji zbraně snad všech států účastnících se Velké války. Záhy již ale bylo rozhodnuto zavést do výzbroje armády pušku systému Mauser 98. V prvopočátcích šlo o kopie německé pušky Mauser 98 s hledím systému Lange a karabiny mod.98 a.

Polské bodáky pro tyto pušky lze shrnou do těchto typů –

Wz.22

Wz.24

Wz.25

Wz.27

Všechny tyto modely se vyznačují podobností s něm.bodákem SG84/98 z I.sv.války, čili i absencí kroužku příčky. V roce 1929 byl v Polsku zkonstruován a v roce 1930 zaveden nový model pušky Mauser 98 – Karabinek wz.29. Pro tuto pušku byl zaveden nový typ bodáku, označovaný jako wz.28. Tento bodák již je vybaven kroužkem příčky, který slouží k lepší fixaci bodáku nasazeného na zbraň.

 

Právě tento bodák se ve sbírkách českých sběratelů vyskytuje nejčastěji, proto se ve svém článku hodlám tímto bodákem podrobněji zabývat.

Tento bodák byl jako ostatní modely vyráběn v polských zbrojovkách –

 

1.Fabryke Broni v Radomiu ( Radom )

 

2.Towarzystwo Fabriky Motorów PERKUN ve Varšavě

 

Bodáky dle jednotlivých výrobců jsou lehce identifikovatelné – výrobce je vyražen na čepeli pod příčkou ( PERKUN / F.B. RADOM ), v případě výrobce PERKUN je někdy použito i značení – PERKUN WARSZAWA . Bodáky výrobce PERKUN se vyskytují častěji. Lze i konstatovat, že bodáky RADOM jsou vyrobeny pečlivěji, oproti bodákům PERKUN. Tento bodák je v polské literatuře někdy uváděn i jako wz.29, případně wz.30, jelikož byl v průběhu výroby několikrát modifikován. Původní provedení bodáku wz.28 bylo vybaveno plechovou destičkou mezi střenkami, tak jak je to běžné u bodáků německých. Důvodem bylo možné použití bodáku wz.28 s karabinou Mauser 98. V průběhu výroby bylo od této destičky upuštěno, bodáky jsou nadále vyráběny bez ní ( někdy označovány jako wz.29 ). V počátcích výroby byly tyto bodáky vyráběny bez povrchové úpravy, později jsou brynýrovány ( výrobce RADOM ). Rozdíl mezi výrobci lze u pozdějších modelů na první pohled identifikovat i dle střenek – bodáky PERKUN mají střenky slícované s rukojetí ( často je i patrné dobroušení po montáži ), bodáky RADOM naopak mají střenky přesahující profil jílce.

Značení bodáků –

Bodáky jsou značeny výrobcem ( PERKUN/F.B.RADOM ) na čepeli pod příčkou. Tato značka výrobce je doplněna značkou přejímací – PERKUN povětšinou různými písmeny ( běžné jsou H – M ) ve čtverci,oválu či trojúhelníku. Bodáky RADOM naopak značkou D/2 v ovále ( zřídka může být použito i jiné písmeno – např. J ). Toto se může i lišit. Druhá strana čepel je značena Polským orlem a zkratkou W.P. ( přejímací značka Polské armády W.P. - vojsko Polské ). Hlavička jílce bývá povětšinou označena Polským orlem ( hlavička jílce mezi střenkami ), toto značení se u pozdějších modelů již nevyskytuje. Příčka jílce bývá u prvních modelů značena číslem zbraně.

Pochvy jsou vyrobeny z plechu , jsou velice podobné pochvám něm.bodáků 84/98. Pochvy výrobce PERKUN mají někdy obústek upevněn šrouby, pochvy výrobce RADOM nýty. Pochvy bývají značeny přejímací značkou ( písmeny, či D/2 ). Některé pochvy jsou značeny i písmeny G ( patrně půjde o jiného výrobce ). Zajímavé je ohnutí háku příčky ( jazýček háku je prohnut směrem k pochvě ) , důvodem je patrně fixace pochvy v závěsníku. Pochvy byly natírány původně černou barvou ( do 1935 ), později olivově zelenou. Černé pochvy byly přetírány na zeleno ( často hrubě na útvarech ).

V roce 1939 byl produkován zbrojovkou v Radomiu bodák mod.28 nazývaný jako MOBILIZAČNÍ ( možno i wz.30 ) . Tento bodák je poměrně raritní , pozná se dle značení – na čepeli je značen Polským orlem a letopočtem 1939 , příčka je značena číslem zbraně. Tento bodák již byl při výrobě brynýrován ( před brynýrováním byl opískován ). V příloze svého článku uvádím též fotografie tohoto bodáku ve skladovém stavu, povšimněte si prosím detailů značení.

 

Těchto bodáků se ve velkém množství zmocnila německá armáda v roce 1939, a byl zařazen do výzbroje něm.armády. Německé úpravy tohoto bodáku, stejně jako i polské bodáky jiných modelů budou námětem dalšího článku. Rozměry jednotlivých modelů budou uvedeny v závěrečném přehledu.

 

Autor: R. Černohorský